|
|
Výskyt neurodegenerativních onemocnění u pacientů s achalázií jícnu
Jerie, Martin ; Vojtěch, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Bronský, Jiří (oponent)
Úvod: Achalázie je primární motilitní onemocnění jícnu způsobené degenerací neuronů v myenterickém plexu. Přestože přesná patogeneze není známá, předpokládají se autoimunitní a neurodegenerativní procesy, které vedou k neuronální ztrátě. Proto jsme předložili hypotézu, že prevalence neurodegenerativních a/nebo autoimunních demyelinizačních onemocnění centrální nervové soustavy (NDD) by mohla být u pacientů s achalázií vyšší a naopak. Důvodem může být sdílení společných patofyziologických mechanismů. Metody: Naše studie byla prospektivní, průřezová s využitím dotazníků v iniciální fázi. Nábor pacientů s achalázií se uskutečnil v gastroenterologickém centru a pacientů s NDD ve dvou neurologických pracovištích vyššího stupně v České republice. Pacienti s achalázií byli vyšetřeni neurologem a neurologičtí pacienti gastroenterologem včetně následného testování zaměřeného na potvrzení NDD nebo achalázie. V obou skupinách byla stanovena prevalence achalázie a NDD, kterou jsme porovnávali s prevalencí v obecné populaci. Výsledky: Celkem bylo do studie zařazeno 150 pacientů s achalázií a 112 pacientů s NDD. Naše data ukazují zvýšenou prevalenci NDD u pacientů s achalázií (6 % (9/150) při srovnání s odhadovanou prevalencí NDD v obecné populaci (2 %), p=0,003). Ve skupině NDD 32 ze 112 pacientů (28,6 %)...
|
|
|
Vliv dysfagické diety na prevenci rizika malnutrice u seniorů
ZEMANOVÁ, Adéla
Tato bakalářská práce s názvem "Vliv dysfagické diety na prevenci rizika malnutrice u seniorů" se zabývá dysfagickou dietou, což je dieta podávaná při poruchách polykáni. Nejčastěji se poruchy polykání vyskytují po cévních mozkových příhodách, u neurodegenerativních chorob, nádorů hlavy, krku a jícnu a také u kriticky nemocných pacientů nebo u seniorů. Pro tuto práci jsem zvolila kvantitativní i kvalitativní výzkum, kterého se zúčastnila dvě nemocniční zařízení a jedno zařízení sociálních služeb pro seniory. Praktickou část jsem rozdělila do dvou podkapitol. V první se věnuji zpracování údajů z pozorování. Popisuji zde, jaká dieta je pacientům s problémy dysfagie v konkrétním zařízení podávána, jaké technologické postupy se při její přípravě používají a jaká jídla jsou v zařízení nejčastěji zařazována. V druhé části jsou vyhodnoceny pětidenní jídelníčky jednotlivých zařízení, které jsou porovnány s hodnotami z dietního systému zařízení. Z výzkumu vyplynulo, že pokud by pacient konzumoval veškerou stravu jemu podanou, nebyl by v riziku malnutrice, je totiž energeticky dostatečná a pokrývá potřeby seniorů. Avšak pouze ve dvou zařízeních se pacientům podávala strava s ohledem na pestrý výběr potravin, v jednom zařízení se pokrmy či jednotlivé potraviny častěji opakovaly. Estetika pokrmů v žádném zařízení neodpovídá mé představě o atraktivním vzhledu připraveného pokrmu a ani technologická úprava stravy v žádném zařízení neodpovídá požadavkům diety s upravenou texturou stravy - husté pyré. Je tedy pravděpodobné, že pacienti z důvodu malé pestrosti, špatné technologické úpravy nebo způsobu servírování, nebudou výživu tolerovat, protože, jak se říká, jíme i očima. Příjem by pak nebyl dostatečný a mohl by vést k riziku vzniku malnutrice. Nelze tedy jednoznačně říct, zda je dysfagická dieta prevencí rizika malnutrice u seniorů, avšak pokud by došlo kzachování pestrosti jídelníčku a dodržení zásad technologické úpravy, mohla by jí být.
|
|
|
Stimulace polykání pomocí konceptu PNF u pacientů se získaným poškozením mozku
Matys, Václav ; Slámová, Adéla (vedoucí práce) ; Fabičovic, Klaudia (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno a příjmení: Václav Matys Vedoucí práce: Ing. Adéla Slámová Konzultant práce: Mgr. Ing. Jana Horynová Název bakalářské práce: Stimulace polykání pomocí konceptu PNF u pacientů se získaným poškozením mozku Porucha polykání se často vyskytuje jako komplikace u diagnóz spadajících do skupiny získané poškození mozku. V závažnějších případech se může jednat až o život ohrožující stav, především z důvodu rizika aspirace a následně možného vzniku zánětlivého onemocnění plic. Práce se zabývá možností terapeutického ovlivnění neurogenní dysfagie využitím prvků z konceptu proprioceptivní neuromuskulární facilitace - PNF. Navzdory faktu, že cvičení na podkladě PNF není v klinické praxi pro ovlivnění dysfagie příliš využívané, se jedná o velice efektivní a pro terapeuta relativně lehce zvládnutelný způsob léčby. Praktická část obsahuje zpracované kazuistiky dysfagických pacientů, u kterých byla aplikována terapie vycházející z konceptu PNF. Cílem bakalářské práce je vytvořit edukační materiál pro odbornou veřejnost, a to zejména pro fyzioterapeuty, ale i logopedy nebo ergoterapeuty, a podpořit tak mezioborovou spolupráci v péči o dysfagické pacienty. Výsledkem práce je sestavení terapeutické jednotky využívající prvky z konceptu PNF pro pacienty s neurogenní dysfagií. Z rozdílu hodnot...
|
|
|
Využití myofunkční terapie u osob s NKS
Janečková, Sandra ; Komorná, Marie (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tématem diplomové práce je využití myofunkční terapie u osob s narušenou komunikační schopností. Hlavním cílem je zmapování míry a možností využívání této terapie v logopedické praxi. Teoretická část se zabývá fyziologií i patofyziologií dýchání, sání, žvýkání, polykání a orofaciálního systému. Dále v souvislosti s myofunkční terapií pojednává o jejím historickém vývoji, metodických přístupech, pomůckách, terapeutických přínosech či možnostech vzdělávání v této oblasti. Empirická část zahrnuje kvantitativní výzkumné šetření, které analyzuje míru a možnosti využití této terapie logopedy v České republice. Z dat získaných pomocí dotazníku distribuovaného logopedům jsme zjistili, že myofunkční terapii v praxi nevyužívá jedna pětina respondentů, přičemž se jedná o ty, kteří s výjimkou jednoho neabsolvovali vzdělávací kurz. Nabídka těchto kurzů je respondenty hodnocena jako nedostačující. Myofunkční terapii lze využít u osob s obtížemi v orofaciální oblasti bez ohledu na věk či typ narušené komunikační schopnosti. KLÍČOVÁ SLOVA: myofunkční terapie, narušená komunikační schopnost, polykání, dysfagie, poruchy skusu, orofaciální oblast
|
|
|
Fyzioterapeutická intervence při léčbě dysartrie po cévní mozkové příhodě
Nováková, Kateřina ; Bitnar, Petr (vedoucí práce) ; Roubíčková, Lenka (oponent)
Cévní mozková příhoda je nejčastější příčinou poruch řeči v dospělém věku. Mezi tyto poruchy patří dysartrie, jakožto porucha motorické realizace řeči. Její léčba se neomezuje pouze na terapii samotného hlasového a artikulačního projevu, ale vyžaduje komplexní rehabilitační péči. Proto se zde vedle klinické logopedie může významně uplatnit i fyzioterapie. Práce s pohybovým aparátem pacienta přináší možnost vidět poruchy orofaciální oblasti v kontextu posturálního obrazu celého těla. Tato práce se snaží přinést ucelený pohled na proces tvorby lidské řeči a přiblížit některé vazby mezi pohybovým aparátem a tvorbou řeči. Shrnuje základní poznatky o patogenezi dysartrie a především o možnostech její léčby. Zohledňuje i problematiku poruch polykání, která bývá s dysartrií nezřídka spojena. Cílem této práce je přiblížit specifickou roli fyzioterapie a hledat možnosti rozšíření její spolupráce s klinickou logopedií. Práce je vedena formou literární rešerše a obsahuje kazuistiku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Nutriční podpora u pacientů s neurologickým onemocněním
Laštovička, Petr ; Jambor, Daniel (vedoucí práce) ; Cempírek, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem nutriční podpory u neurologických onemocnění (cévní mozkové příhody a Criticall-Illness-Polyneuropathy). Cílem práce je zjistit, jak zavedený jednotný systém nutriční podpory v intenzivní neurorehabilitační klinice Asklepios Schlossberg Klinik v Bad König ovlivňuje prospívání pacientů. Bylo sledováno 55 pacientů (30 mužů a 25 žen) po dobu 8 týdnů. V teoretické části práce jsou popsány základní složky výživy, energetický výdej a potřeba, vybraná neurologická onemocnění, dysfagie a malnutrice. Důraz je kladen na výživu v intenzivní neurologické péči. Praktická část se zabývá analýzou získaných dat ze šetření. U pacientů se sledují změny hmotnosti, hodnot BMI a laboratorních hodnot celkové bílkoviny, albuminu a glykémie. Data jsou členěna podle pohlaví, věku, druhu onemocnění a počáteční hodnoty BMI. Spektrum sledovaných osob tvořili převážně pacienti s nadváhou a obezitou, kteří vlivem katabolismu ztratili část své nadbytečné hmotnosti. Na počátku sledování bylo 13 osob s normální hodnotou BMI, po osmi týdnech vzrostl tento počet na 24. Na konci sledování se dosáhlo snížení hodnoty BMI u všech pacientů v průměru o 2,45 jednotek. Na základě výsledků bylo zjištěno, že pacienti i přes podávanou jednotnou enterální výživu, která není individuálně nastavena, během...
|
|
|
Nutriční podpora u pacientů s neurologickým onemocněním
Laštovička, Petr ; Jambor, Daniel (vedoucí práce) ; Cempírek, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem nutriční podpory u neurologických onemocnění (cévní mozkové příhody, kraniocerebrálním traumatu, critical-illness- polyneuropathy a epilepsie). Cílem práce je zjistit, jak zavedený jednotný systém nutriční podpory na neurorehabilitační klinice Asklepios Schlossberg Klinkum v Bad König ovlivňuje prospívání pacientů. Bylo sledováno 58 pacientů (33 mužů a 25 žen) po dobu 8 týdnů. V teoretické části práce je popis základních složek výživy, energetického výdeje a potřeby, vybraných neurologických onemocnění, dysfagie, malnutrice a důraz je kladen na výživu v intenzivní neurologické péči. V praktické části je analýza získaných dat ze šetření. U pacientů se sledují změny hmotnosti, hodnoty BMI a laboratorních hodnot celkové bílkoviny a albuminu. Data jsou členěna podle pohlaví, věku a druhu onemocnění. Na základě výsledků bylo zjištěno, že přestože pacienti kvůli jednotné sondové výživě nemají dostatečný příjem bílkovin, se hodnoty celkové bílkoviny a albuminu v séru zvýšily. To může být způsobeno příjmem jednotné stravy s obsahem kvalitních bílkovin u pacientů, kteří trpěli na počátku hypoalbuminémií, dále snížením vlivu stresových reakcí s postupnou úpravou stavu a zlepšením stavu hydratace. Spektrum sledovaných osob tvořili převážně pacienti s nadváhou a obezitou,...
|
|
|
Multidisciplinární péče se zaměřením na poruchy řeči a polykání poskytovaná pacientům s amyotrofickou laterální sklérozou
Černá, Adéla ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku získané dysartrické poruchy a poruchy polykání při onemocnění amyotrofickou laterální sklerózou a na multidisciplinární péči poskytovanou pacientům s tímto onemocněním. Teoretická část práce je rozdělena na tři kapitoly. Úvodní kapitola představuje souhrn současných poznatků o amyotrofické laterální skleróze (ALS). Následující dvě kapitoly se věnují dysartrii a dysfagii a jejich specifikům při ALS. Praktickou část diplomové práce představuje čtvrtá kapitola obsahující výzkumné šetření zaměřené na multidisciplinární péči poskytovanou pacientům s ALS. Primárním cílem výzkumného šetření závěrečné práce je zhodnocení této multidisciplinární péče poskytované dvěma vybraným pacientům s ALS se zaměřením na poruchy řeči a polykání. Vedlejší cíle výzkumného šetření se týkají zhodnocení rozsahu získané dysartrické poruchy a poruchy polykání u těchto pacientů, poskytnutí uceleného přehledu o průběhu a obsahu poskytované péče a shromáždění informací pro vytvoření informačního materiálu pro pacienty s ALS a pečující osoby. Výzkumným přístupem pro dosažení stanovených cílů výzkumného šetření je tvorba kazuistik s využitím kvalitativních metod sběru dat, jimiž je strukturovaný rozhovor pro vyplnění anamnestického dotazníku, vyšetření dysartrie a dysfagie a analýza...
|
|
|
Terénní logopedická péče u osob s dysfagií
Poláchová, Denisa ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Diplomová práce se zaobírá tématem terénní logopedické péče u osob s dysfagií. Práce je členěna do čtyř kapitol, přičemž první tři vymezují teoretický rámec práce, čtvrtá kapitola je empirická. Úvodní kapitola přináší pohled na fyziologii polykání a anatomii orofaciální oblasti. Následuje kapitola věnovaná problematice dysfagie. Závěrečná teoretická kapitola nabízí pohled na logopedickou intervenci u pacientů s dysfagií. Čtvrtá kapitola přináší smíšený design výzkumného šetření zaměřujícího se na poskytování terénní logopedické péče u osob s dysfagií v České republice. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zanalyzovat poskytování této péče u nás. Dále byly stanoveny dílčí cíle práce, výzkumné otázky a předpoklady. V rámci nich se práce snaží zjistit specifika a bariéry poskytování terénní logopedické péče u pacientů s dysfagií. Byly zpracovány výstupy proběhlého dotazníkového šetření mezi klinickými logopedy a rozhovory s některými z nich. Závěr práce je shrnutím výsledků proběhlého výzkumného šetření doplněným o doporučení pro logopedickou praxi. V příloze práce je sestaven seznam kontaktů pracovišť, která terénní logopedickou péči u osob s dysfagií poskytují, a která s tímto souhlasila. KLÍČOVÁ SLOVA Dysfagie, narušená komunikační schopnost, terénní logopedická péče, logopedická intervence
|
|
|
Hodnocení výživy pacientů s dysfagií
ŠMÍDOVÁ, Radka
Bakalářská práce je zaměřena na výživu dysfagických pacientů v konkrétním zdravotnickém zařízení. Teoretická část slouží k přiblížení problematiky poruch polykání, zabývá se anatomií, fyzilogií polykání a možnostmi výživy dysfagických pacientů. Výzkumné šetření se zaměřuje na rozbor anamnéz jednotlivých pacientů, popis a zhodnocení jejich jídelníčků. Cílem mé práce bylo přesvědčit se, zda jsou vybraní pacienti saturováni potřebným množstvím živin, a zjistit, jaké technologické a speciální úpravy stravy se při přípravě pokrmů pro tyto pacienty používají. Vytyčených cílů se podařilo dosáhnout prostřednictvím kvalitativního výzkumu. Použité informace jsem čerpala zejména ze zdravotnické dokumentace a od nutričních terapeutů, případně od ošetřujícího personálu. Ve výjimečných případech se podařilo pohovořit s pacientem nebo jeho rodinou. Jídelní lístky, které jsem následně vyhodnotila v nutričním software Nutriservis Professional, jsem získala od nutričních terapeutů. Všímala jsem si celkového denního energetického příjmu, množství bílkovin, sacharidů a tuků a použité technologické úpravy. Na výživu pacientů trpících dysfagií je třeba pohlížet jako na problém, který se může objevit ve zdravotnických i sociálních zařízeních všeho druhu. S polykacími obtížemi žije mnoho pacientů dlouhodobě i v domácím prostředí. Vhodné řešení potíží s polykáním však může výrazně přispět k celkovému zlepšení stavu pacienta. Bakalářská práce může být využita jako informační materiál pro odbornou veřejnost, zdravotnický personál či pacienty trpící dysfagií a jejich blízké.
|
host ::
RSS.